úvod      aktuality      drby-vzkazy      vzpomínky      foto-nové      foto-archiv      třída      kontakt       

Na podzim 1967 nám naše třídní, paní profesorka Jiřičková oznámila, že se v lednu bude konat lyžařský výcvik. Někdo to přijal s nadšením, někdo s rozpaky. Záleželo na tom, jak kdo uměl lyžovat. Ti co lyže neměli, je dostali od školy zapůjčené, aby se neměli na co vymlouvat. Nevím, jestli jsme z naší třídy jeli všichni, ale byly s námi ještě holky z druháku dvouletky s profesorem Dvořákem. S naší třídou jela naše třídní Marie Jiřičková. Co ale vím přesně, je cena za tento výlet. Za týden pobytu na horách včetně cesty, jídla a ubytování jsme platili 250 Kčs. To vím proto, protože jsem se dívala do notýsku, kam si moje maminka, "účetní" zapisovala vydání. A hned na dalším řádku čtu, že jsem jako přilepšení na hory dostala k obvyklému kapesnému navíc 10 Kčs. Celou cestu v autobuse jsem přemýšlela za co tu desetikorunu ve Špindlu utratím :-)

Byly jsme v chatě Velvety Varnsdorf v Přední Labské, asi pět kilometrů před Špindlem. Trochu si vybavuji kopec u chaty, mostek přes potok a stanici vleku. Vlek byl samozřejmě úplně jiný, než známe dnes. Každý dostal provaz s kotvou, která se musela zaháknout na lano a v ruce jsme drželi takový kousek dřeva. Neznala jsem to a když jsem jela nahoru poprvé, tak jsem si provaz omotala kolem zápěstí, což byla chyba. Nedokázala jsem nahoře včas uvolnit kotvu. Všichni na mě křičeli, abych se pustila, ale ono to nešlo. Upadla jsem a kdyby vlekař ten vlek včas nezastavil, tak by mě to asi odtáhlo zase dolů. Byl to opravdu ukázkový začátek lyžařského výcviku. Potom si pamatuji rozdělování do skupin. Kdo sjel takový mírný kopeček bez upadnutí dostal se do lepší skupiny, ostatní byli začátečníci. Kupodivu jsem se dostala do té lepší skupiny. Asi bylo málo těch, co uměli opravdu lyžovat. Musel na nás být úžasný pohled. Větrovky, šponovky, gumové lyžáky a vázání značky Kandahar... Kromě profesorů s námi jeli i dva lyžařští instruktoři, Jirka Viewegh a Břéťa Borovec, ke kterým všechny dívky vzhlížely s patřičným obdivem. Ještě si pamatuji na výlet do Špindlerova Mlýna. Jeli jsme tam samozřejmě na lyžích, lesem, kažou chvíli někdo padal.. Ve Špindlu jsme zastavili před hospodou, lyže jsme zapíchli do sněhu, pružiny od vázání jsme si pověsili na krk a připadali jsme si velmi moderní. Dnes by se určitě řeklo cool :-)) A nesmím zapomenout na závěrečný "masopust". Na fotkách vidím, že Jana Krejbichová byla za cikána, Jana Balounová za cikánku, Jitka Kučerová za závodního lyžaře a na ostatní si už nepamatuji...

Eva Vojtěchovská